Zakládající projekt Centra pro etiku

Centrum pro etiku jako studium hodnoty člověka
Doba řešení: 1. 12. 2016 – 31. 10. 2022
Řešitelka: Mgr. Kamila Pacovská, Ph.D.
Projekt č. CZ.02.1.01/0.0/0.0/15_003/0000425 OP VVV (Podpora excelentních výzkumných týmů)

O projektu

„Centrum pro etiku jako studium hodnoty člověka“ je projektem Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, financovaného v rámci výzvy „Podpora excelentních výzkumných týmů“. Projekt bude probíhat bezmála po šest let: byl zahájen v prosinci roku 2016 a doba jeho realizace končí 31. října 2022, poté následuje pětileté období udržitelnosti. V projektu je zahrnuto zřízení Centra pro etiku jako studium hodnoty člověka (CE) při Katedře filosofie Fakulty filozofické Univerzity Pardubice. CE zaměstnává mezinárodní badatelský tým, sestávající především z předních zahraničních odborníků. Vedoucím výzkumného týmu je Niklas Forsberg, který působil na Uppsalské univerzitě. Projekt má také dva strategické partnery: King’s College v Londýně a Melbournskou univerzitu, kde působí dva odborní garanti tohoto projektu.

Výzkumná agenda týmu se zabývá problémem specifické a nenahraditelné hodnoty člověka a způsoby, jimiž lze tuto hodnotu oceňovat či opomíjet, a to jak na osobní úrovni (ve vztazích k lidem v nouzi, k lidem různě znevýhodněným či zločincům), tak i na úrovni společenské (ve vztazích mezi rozličnými kulturami, náboženskými skupinami, ve vztazích k marginalizovaným skupinám, jako jsou uprchlíci apod.). Propojení osobní i společenské roviny je ve shodě s určitým trendem v etice a sociální teorii, který upouští od předpokladu, že si jsou tyto roviny diametrálně protikladné. Hlavním cílem tohoto projektu je zevrubně popsat rozličné způsoby, jimiž etická témata z roviny první musí nutně utvářet i pojetí eticky správného jednání na rovině druhé.

Výzkumné aktivity projektu jsou rozděleny do dvou tříletých období se zvláštním zaměřením na základní výzkum (1. – 3. rok) a na aplikovaný výzkum (4. – 6. rok). V prvním období výzkumný tým vyvine základní pojetí uznání lidství druhého člověka prostřednictvím reflexe různých druhů vztahů a emočních reakcí, a to na úrovni jak osobní a mezilidské, tak i na různých úrovních sociální či politické interakce. V druhém období postoupí k přímé aplikaci pojetí lidství na konkrétní současné společenské problémy se zvláštním důrazem na politické a právní obtíže vycházející z populismu, nacionalismu, náboženských konfliktů, migrační krize, globálního oteplování a proměňující se evropské identity.

Realizace projektu zahrnuje následující činnosti:

Členové týmu Centra budou publikovat výsledky svých výzkumů v odborných článcích a monografiích, částečně ve spolupráci s dalšími zahraničními badateli mimo CE. Doplňkem těchto publikací bude příprava překladů vybraných klíčových děl z oblasti anglosaské etiky do češtiny.
Pro představení výsledků výzkumu členů CE a pro jejich diskuse s dalšími zahraničními odborníky bude CE pravidelně pořádat badatelské akce. Mezi lety 2017 a 2022 budou uspořádány čtyři menší mezinárodní workshopy a dvě větší mezinárodní konference (v roce 2018 a 2021). Během akademických semestrů (od začátku ZS 2017) se budou konat pravidelné odborné semináře, kterých se budou účastnit pozvaní zahraniční odborníci, a také jednou za semestr intenzivní seminář pod vedením pozvaného zahraničního odborníka. Tyto semináře budou otevřeny široké odborné veřejnosti.
Východiskem práce CE je modernizovaná badatelská infrastruktura, jejíž nejdůležitější součástí je zpřístupnění odborných textů. Proto bude na Fakultě filozofické zřízena čítárna a studovna, která tyto kvalitní textové zdroje zpřístupní jak ve fyzické podobě (oborové slovníky, encyklopedie, monografie a odborná periodika), tak i v podobě elektronické (e-knihy a online databáze). Tyto zdroje budou přístupné pro studenty a badatele celé univerzity a prostřednictvím univerzitní knihovny i široké veřejnosti.
Pro kvalitní moderní výzkum je nutná intenzivní spolupráce se zahraničními kolegy a institucemi. Tento projekt tak bude podporovat mobilitu svých členů (prezentace na mezinárodních konferencích, badatelské stáže apod.), jakož i navazování dalších mezinárodních partnerství, obzvláště prostřednictvím účastí v mezinárodních projektových soutěžích.
Nedílnou součástí badatelské práce je také vzdělávání a předávání zkušeností studentům, zejména studentům doktorského stupně. Členové CE i partnerských pracovišť se budou podílet na odborném vedení (převážně zahraničních) doktorandů oboru filosofie, a to jako vedoucí či konzultanti jejich disertačních prací či jako mentoři doktorandských seminářů a školení cílených na rozvoj akademických dovedností. Projekt rovněž podporuje mezinárodní mobilitu doktorandů, proto budou v jeho rámci uspořádány tři mezinárodní doktorandské konference, a to v letech 2018, 2020 a 2022.

Projekt: Centrum pro etiku jako studium hodnoty člověka

Grant č. CZ.02.1.01/0.0/0.0/15_003/0000425 (Operační program: Výzkum, vývoj a vzdělávání, v rámci výzvy: Podpora excelentních výzkumných týmů)

Období: 1.12.2016 – 31.10.2022
Hlavní řešitel projektu: Mgr. Kamila Pacovská, Ph.D.

Výzkumná agenda projektu

Hlavní výzkumný problém

Ústředním problémem, na nějž se projekt zaměřuje, je otázka: co znamená uznat lidství druhého člověka? Tento problém studuje jak na osobní rovině (naše vztahy s rodinou, přáteli, sousedy, spolupracovníky, lidmi stejného náboženství apod.), tak i na rovině společenské a politické (ve vztazích k lidem v nouzi, k lidem různě znevýhodněným, zločincům, k odlišným kulturám, náboženským skupinám, k lidem utlačovaným, uprchlíkům atd., a to jak uvnitř, tak i vně naší společnosti). Propojení osobní roviny se společensko-politickou staví na určujícím trendu v etice i sociální teorii, který upouští od předpokladu, že tyto úrovně lze od sebe oddělit nebo že si jsou dokonce diametrálně protikladné. Přestože již proběhla předběžná zkoumání politických emocí a politické dimenze lásky, nebylo dosud dosaženo přesného vyjasnění rozličných způsobů, jimiž lze propojit rovinu osobní na jedné straně (vztahy a emoce) s rovinou společenskou, politickou a právní na straně druhé. Podstatnou část projektu tvoří základní výzkum ve formálním smyslu, který se orientuje na vytvoření a rozšíření základního pojetí uznání lidství druhého člověka; k tomu dojde prostřednictvím reflexe různých druhů vztahů a emočních reakcí, a to na úrovni jak osobní a mezilidské, tak i v různých kontextech sociální či politické interakce. Klíčovým aspektem filosofického výzkumu těchto různých vztahů a reakcí bude předně zkoumání jejich zachycení v literatuře a umění. Další část projektu bude spočívat v aplikaci výzkumu tak, že jeho výsledky budou přímo aplikovány na konkrétní současné společenské problémy se zvláštním zaměřením na problémy politicko-právní, které přináší populismus, nacionalismus, náboženské konflikty, migrace, uprchlická krize, změna klimatu a proměňující se evropská identita.

Dva typické dílčí problémy

Toto jsou dva typické problémy, jimiž se projekt bude zabývat:

Do jaké míry lze lásku, stud, lítost a výčitky svědomí legitimně uplatnit na rovině sociální, či dokonce politické tak, aby spíše posilovaly, než oslabovaly liberální politické zřízení? Nemusela by takováto socializace či politizace vždy nutně zahrnovat i neliberální narušení veřejné sféry, která by měla být utvářena spíše slušností, spravedlností a respektováním lidské důstojnosti a lidských práv? Debata o této otázce má dlouhou tradici. Na jedné straně stojí stanoviska liberálních myslitelů, jako je Hannah Arendt, kteří prosazují jasné odmítnutí představy, že zodpovědnost vůči druhým lidem ve společenském či politickém kontextu lze odvodit na základě něčeho tak prchavého jako láska. Na straně druhé stojí např. Simone Weil, která zastává zcela protikladné stanovisko, aniž však jasně vyloží, jak by láska skutečně mohla být věcí „politickou“.
Přistoupíme-li na to, že vztahy a emoční rekce na druhé lidi v kontextu osobním i mezilidském skutečně hrají důležitou roli ve veřejné sféře, jak ale pak můžeme objasnit způsob, jakým je chápeme, tak aby přesně vyhovoval našemu záměru? Jinými slovy, jak nalézt způsob takového zacházení s pojmy, jako je pýcha, stud, lítost či výčitky svědomí, a se vztahy, v nichž jsou zakořeněny, abychom došli k filosofickému vysvětlení toho, nakolik tyto fenomény prostupují (nebo dokonce narušují) hranice individuálního a společenského či soukromého a veřejného?

Běžně se předpokládá, že etika má dvě roviny: rovinu individuálních či osobních vztahů a rovinu veřejnou a politickou, která zahrnuje právní, společenské, politické, dokonce i mezinárodní vztahy. Zásadním tématem tohoto projektu je identifikovat a specifikovat rozličné způsoby, jimiž etická témata z oné první roviny musí nutně utvářet i pojetí eticky správného jednání na rovině druhé. Cílem však není tato rozlišení zrušit, nýbrž vždy k nim přistupovat jako k pouhým rozlišením, nikoli jako k zásadním rozporům či binárním protikladům takového druhu, jenž je uplatňován tímtéž způsobem v každém kontextu.

Současný stav poznání

Humanitní a společenské vědy jako celek prodělaly v posledním desetiletí významný obrat, kdy vzrostl zájem o zkoumání způsobu, jakým emoce a další pociťované prožitkové reakce formují morální jednání a politickou praxi. Ústřední myšlenkou, která za tímto obratem stála, byl poznatek, že naše chápání společenských a politických záležitostí bylo omezené v důsledku reduktivního pojetí veřejné a společenské sféry. Vzorovým příkladem jedné z prvních kritik tohoto reduktivního pojetí je úvaha Jacquesa Derridy v jeho díle The Politics of Friendship (1994), kde ukazuje, že taková liberální teorie, která opomíjí přátelství a solidaritu ve jménu zaměření se na svobodu a rovnost, nebude s to správně pochopit ani jeden z těchto fenoménů. Ostatně dvě desetiletí sociální dezintegrace to jasně dokládají. Nedávno vydaná kniha Marthy Nussbaumové Political Emotions: Why Love Matters for Justice (2013) je typickým pokračováním a prohloubením tohoto trendu.

Do vytyčené oblasti výzkumu velmi dobře zapadnou některá další témata současných diskusí. Již existuje rozvinuté a nuancované zkoumání způsobu trestání pomocí zostuzení. (Pro toto téma je významný vliv Bernarda Williamse na současná pojetí rozdílu mezi studem a lítostí i jeho pojetí kultur studu a kultur viny.) Základním předpokladem takových trestů je úzké spojení studu se smyslem pro společenství, ačkoli jejich propojení může fungovat i v jiných směrech; jako třeba když jsou lidé zbaveni majetku či sociálně vyloučeni, pozbývají svou hodnotu jak ve vlastních očích, tak i v očích ostatních lidí. Poznámka Simone Weil, že „být chudý je nejlepším způsobem, jak se stát neviditelným“, je zde nasnadě. Je také velmi podstatné, že Weil se ve svých textech ze čtyřicátých let snaží ukázat, že probuzení a udržení obecného smyslu pro sdílené lidství tváří v tvář neštěstí vyžaduje mnohem více než slušnost a minimální respekt. Nicméně rozšíření tohoto pojetí na sociální a politickou úroveň právě v případě lásky je teprve na začátku svého zkoumání.

Další vývoj výzkumné agendy

Výzkum se bude rozvíjet v těchto dvou hlavních směrech:

Ačkoli se zdá, že mezinárodní výzkum myšlenku, že relevantní osobní a afektivní pojmy musí nutně mít i společenský a politický rozměr, již značně podporuje, přesto její aplikace vyžaduje podrobný základní výzkum, který je teprve v zárodku. Až porozumíme jasněji mezilidským vztahům a postojům na osobní rovině, pak budou základní východiska diskusí o utváření politiky modifikována způsobem přiměřenějším požadavkům společenské solidarity a sdíleného lidství. Potenciál dalšího rozvoje v této oblasti i rozvoje dalších základních východisek je značný.
Výzkumný tým přikládá velkou důležitost aplikovanému výzkumu a také principu a zásadě, že „čistá“ teorie oddělená od konkrétních současných společenských výzev je náchylná k tomu, aby sešla na scestí. Proto bude tým silně zdůrazňovat vytvoření inovativního a mezinárodně relevantního výzkumu v oblasti konkrétních aplikovaných otázek, jejichž hlavním tématem je společenská solidarita a sdílené lidství.

V souladu s těmito dvěma hlavními směry vývoje se výzkumné aktivity rozdělí na dvě tříletá období, která se zaměří na základní výzkum (1. – 3. rok) a na výzkum aplikovaný (4. – 6. rok). V obou obdobích však bude kladen důraz na aktuálnost zkoumaných problémů a nalezení takových možností jejich zkoumání či řešení, které budou čerpat i ze spolupráce se souvisejícími disciplínami (jako např. psychologií, literární vědou, teorií umění atd.).